Premier League volá Suka! aneb Cesta z pokoje v Brodě až do východního Londýna

13.02.2020 10:30

Doma nad postelí vylepené plakáty s idoly slavného Wengerova Arsenalu a v hlavě si přehrával, jak střílí góly v nejlepší lize světa na ostrovech. Exkapitánovi pražské Slavie Tomáši Součkovi, účastníkovi CEE Cupu 2013, se jeho klukovská tužba vyplnila. Vytáhlý středopolař byl odměněný za tvrdou práci v Česku i Lize mistrů a čerstvě obléká dres West Hamu.

Byl to ještě kluk, když si s ostatními malými fotbalisty z Havlíčkova Brodu hrával na škrárovém hřišti v areálu Na Losích na Giroudy, Bergkampy a Rosické a pomyslně bojoval za Brod i "Gunners". Až si v deseti letech troufl jít na nábor do Slavie. Tam si výrazného blonďáka všimli a už si ho nechali. Byl tichý, klidný a ničím zvlášť nevynikal. Měl tehdy tolik talentu jako ostatní borci z ročníku. Nestěžoval si ani na zdlouhavé přejezdy na tréninky z Havlíčkova Brodu do Prahy, kterých bylo do týdně několik.

"Nikdy neměl žádné zvláštní požadavky, nebo negativní reakce. Dělal, co se po něm chtělo. Hrál tam, kam jste ho postavili. Hráči ho respektovali a postupně přebíral v týmu roli lídra", líčí jeho kroky na cestě do profesionálního fotbalu jeho tehdejší kouč Milan Titěra.

Jako teengaer už měl vizitku hráče s ucházejícím přehledem ve hře, byl dobrý na míči a ránu měl jako z děla. Zdálo se, že má vážně talent.

"Nepatřil mezi rychlé a dynamické hráče. Patřil k nejvyšším hráčům na hřišti. Výborný kluk, charakter, fotbalově chytrý s touhou něco dosáhnout", říkal pro slávistický web jeden z jeho prvních trenérů Petr Karoch. Poprvé se mu to podařilo na CEE Cupu 2013 a poprvé mu tam byl osudný Žižkov. Turnajem prošli mladí slávisté hladce, ve finále hraném na stadionu Viktorky nestačili jen na maďarský Györ a slavili stříbro.

Potom už zkoušel štěstí v dospělém fotbale. A přišlo vystřízlivění. Neuspěl na zkoušce ve Vlašimi u přísného Vlastimila Petržely, ani ve Frýdku-Místku, odkud ho s díky vrátili jako nepotřebného. A tak šel hledat štěstí z Vršovic o pár zastávek dál... na Žižkov. Právě tady se poprvé setkal se svými osudovými kouči Trpišovským, Houšteckým a Köstlem. "Suk nám byl tenkrát "nadělený" na hostování v zimní přípravě 2014. Předtím neuspěl na zkouškách a vrátili nám ho jako slepého koně, který v životě nemůže hrát velký fotbal. Po týdnu tréninku jsme si to mysleli taky", vypráví s úsměvem pro tvslavia dnešní asistent u A týmu Slavie Jaroslav Köstl. Ani Trpišovský ze slávistického odchovance nebyl zprvu nadšený.

Zachránila ho až nepopulární postava českého fotbalového prostředí Ivan Horník. "Přišel a řekl - kluci neblbněte. Je zadarmo, zkuste to s ním", dodává. A zkusili. Hádejte, kdo byl jeho velkým učitelem. Jindřich Trpišovský. Osudové setkání s hloubavým koučem mu změnilo život. Následoval totiž návrat do Slavie ve skvělé formě, hostování v Liberci znovu pod Trpišovským, který ho poslal nazpátek k sešívaným už jako hotového hráče. Dál už ten příběh znáte. Podílel se tady na famózní jízdě za ligovým titulem, domácím pohárem i senzačním tažení Evropou. A reprezentaci pomohl zajistit letenky na Euro.

"Dnes je to nejlepší hráč České republiky, hráč pro evropský trh a hráč, který jednou bude kapitánem české reprezentace. Máme z toho ohromnou radost", uzavřel Köstl. Pečlivě poskládaná mozaika, poctivá práce a chuť podívat se jednou na ostrovy. Premier League se nakonec krátce před koncem ledna ozvala.

Vysněné angažmá na prominentní adrese v severním Londýně na Emirates to zatím není, ale mezitím o sobě u sousedů ve východolondýnské čtvrti Stratford, kde je domov bohatého West Hamu, může vyslat zprávu o tom, že je i na tuhle výzvu připravený. Historie si pamatuje, že tady české fotbalisty milují. Zamilují se fanoušci na Olympijském stadionu i do Suka?