‹ News feed

16.06.2018 11:00

Osvědčený model z Brazílie: učte děti fotbal bez fotbalu

Díky CEE Cupu mají čeští fotbaloví fanoušci možnost poznávat brazilský mládežnický fotbal na vlastní oči. Na dorosteneckém turnaji už se ukázaly celky Fluminense a Ponte Preta, letos v létě se představí hráči slavného klubu Palmeiras. Dosud se Brazilcům na CEE Cupu dařilo. Ponte Preta vypadla v roce 2015 až v semifinále, Fluminense při obou svých účastech skončilo druhé. Nyní je na řadě Palmeiras, který roku 2006 otevřel jednu z prvních fotbalových akademií v Brazílii a začal se systematicky starat o vývoj hráčů nejen na hřišti, ale i v běžném životě.

Palmeiras Academia de futebol

Momentálně klub ze Sao Paula disponuje dvěma tréninkovými centry, jedním pro A-tým a druhým vyhrazeným pro mládež. Mládežnickými kategoriemi zde prošli borci jako Vágner Love, Marquinho nebo Taddei. Posledním skutečně hvězdným absolventem je útočník Manchesteru City Gabriel Jesus, který v patnácti uspěl v Palmeiras na testech, podepsal svou první smlouvu a o tři roky později už putoval do Anglie za 27 milionů liber (přes 780 milionů korun). K Palmeiras se hlásí také Neymar, nejslavnější brazilský fotbalista současnosti. Ten sice vyrostl v konkurenčním Santosu, prozradil však, že Palmeiras odmala fandil.

Díky Palmeiras, Fluminense či Ponte Preta si fotbaloví diváci v Česku mohou na vlastní oči prohlédnout herní projevy talentovaných dorostenců, kteří se učili fotbal výrazně odlišným způsobem, než na jaký jsme zvyklí v našich končinách. Co je tedy natolik specifické pro Brazílii?


Z nedostatků přednosti

Výchova fotbalistů v akademiích vychází především ze snahy poskytnout mladým hráčům potřebné podmínky k tréninku. Mnoho brazilských dětí totiž nedisponuje ani tak základním vybavením, jakým jsou kopačky a fotbalový míč. Odborníci, kteří měli možnost poznat brazilský fotbal zblízka, se shodují, že právě tyto extrémní podmínky paradoxně napomáhají výchově skvělých fotbalistů.

Například v knize Football School: Where Football Explains the World (v Česku má být vydána pod názvem Když fotbalem žije celý svět) se britští autoři Alex Bellos a Ben Lyttleton zabývají tím, proč právě Brazílie dokázala vychovat tak obrovské množství skvělých fotbalistů a vyhrála pět mistrovství světa, víc než kterákoliv jiná země.

Kromě toho, že Brazilců je opravdu hodně, oficiálně kolem 206 milionů, tkví jejich úspěch ve využití nevýhod ve svůj prospěch, uvádějí Bellos s Lyttletonem.

Velkou nevýhodou je bezpochyby nízký výskyt travnatých hřišť a přírodních trávníků. Zatímco kupříkladu v Anglii často narážíte na rozlehlé parky s rovnými krátce střiženými travními porosty, kde se odehrávají dětské mače i souboje dospělých amatérů, brazilské počasí obnáší střídání bouřek s velkými horky. A to není pro růst trávy ideální. Děti si tak kopou na ulicích, plážích, případně v uzavřených prostorách.

Ve snaze neupadnout na betonovém hřišti se učíte lepší stabilitě, stísněné prostory zase pomáhají k lepší technice i pohotovému zakončení z různých úhlů...


Nejlepší průprava? Futsal, plážový fotbal a samba

Možná už jste četli o nějakém známém brazilském fotbalistovi a pozastavili se nad tím, že dotyčný se původně věnoval futsalu a do fotbalového klubu nastoupil výrazně později. Pak vězte, že v Brazílii to není nic neobvyklého. Naopak tento scénář je velice častý. Za brilantními technickými dovednostmi Brazilců se často skrývá právě futsalová průprava, která malé kluky učí práci na malém prostoru, navíc s menším a těžším míčem.

Typickým prostředím, v němž vyrůstají malí Brazilci, je obří a velmi přelidněné město lemované plážemi. I proto zde k nejpopulárnějším sportům patří plážový fotbal. Také v něm najdeme velkého pomocníka ve zdokonalení fotbalových schopností.

Futebol de praia

Běh v písku je obecně náročnější. V terénu, který míči nedopřává odraz, navíc musíte přihrávat mnohem přesněji a při zpracovávání zapojujete častěji i jindy méně používané části těla. Zkrátka nejen futsal, ale i plážový fotbal dodává malým fotbalistům velmi cenné návyky a schopnosti.

Chudé děti si také krátí čas kopáním si třeba s kokosovým ořechem, pomerančem či vejcem. Leckoho by napadlo, že kopání do čehokoliv jiného než do fotbalového míče nemůže moc dobře rozvíjet fotbalové schopnosti. Bellos s Lyttletonem to vidí přesně naopak. „Jen si zkuste dělat žongly s vejcem,“ vybízejí. Udržet ve vzduchu předmět, který zdaleka není dokonale kulatý, dá mnohem více práce, navíc trénujete postřeh, protože musíte neustále reagovat na neočekávané odrazy. A britští autoři dále upozorňují na další prvek pohybové výchovy, kterým prochází speciálně Brazilci a následně jej uplatňují v soubojích jeden na jednoho. „Děti se učí sambu, odmala klepají chodily a houpou boky,“ přidávají další postřeh autoři.


Taktika? To chce čas...

Když v roce 2013 prošla akademie Palmeiras řadou změn, byly také založeny kategorie U13 a U11. Leckoho z českých fanoušků jistě zaskočí, že tak velký klub neměl do té doby obsazené mládežnické týmy tak, jak je tomu zvykem třeba v Česku.

Palmeiras Academia de futebol

Brazílie je v tomhle zkrátka jiná. Děti se do té doby často připravují na fotbal jinými aktivitami, jak již bylo zmíněno výše. A podobné je to i s fotbalovými trenéry. „Zpravidla začínají trénovat na školách, poté koučují futsal a až pak jdou do fotbalových akademií či lokálních klubů,“ prozradil na konferenci v Sydney brazilský trenér Mauricio Marquez.

V Brazílii ani není zažita tradice fotbalových škol pro trenéry. Připomeňme, že kurzy UEFA fungují jako povinné mety v evropském fotbale, Brazílie se podobnými pravidly neřídí. Brazilci také s oblibou připomínají, že legendární kouč Mario Zagallo, jenž vyhrál čtyřikrát mistrovství světa, z toho jednou jako trenér v roce 1970, prý nikdy neabsolvoval ani jeden trenérský kurz. I tato filozofie se nakonec promítá do výchovy fotbalistů, kteří se hodně dlouho nesetkávají s výukou taktiky.

"Až když brazilské dítě dosáhne zhruba čtrnácti let, začne mu někdo vysvětlovat rozestavení a taktiku,“ svěřil britskému listu Daily Telegraph své postřehy po návratu z Brazílie Steve Payne. Anglický trenér v rámci poznávání místních fotbalových zvyků navštěvoval i futsalová klání žáčků. „Rodiče a trenéři nabádají kluky, aby ukázali svá kouzla, aniž by se měli bát výčitek, že udělají nějakou chybu. Jeden brazilský kouč mi k tomu povídal, že trenérské umění spočívá právě v přenesení pouličního fotbalu na hřiště," dodává Payne.

A jak v praxi vypadá herní projev brazilského fotbalového dorostence odchovaného ulicemi Sao Paula a později vyučovaného v prestižní brazilské akademii Palmeiras? Přijďte se podívat na CEE Cup a udělejte si obrázek sami.

Osvědčený model z Brazílie: učte děti fotbal bez fotbalu